Jak se vyhnout lavinám biber hapi elektronik sigara fx15 isvec surubu lida

1. sledování aktuální situace v terénu a průběhu
počasí

Čeho si musíme především všímat?

• základem je dokonalá znalost terénu v létě
  veškeré tvary, zakřivení, dolíky, žlaby, skály, znalost toho co tvoří podklad, jaký je porost přímo v dráze, jaký je v blízkém okolí, …
• samozřejmostí je i určitý historický přehled
  kdy a za jakých okolností dochází na konkrétních místech k sesuvům, znalost různých výjimečných lavinových události a souvislosti
• každodenní pozorování:
  • průběh počasí: vítr, sněžení, teplota, …
  • aktuální sněhové podmínky a ukládání sněhu
  • případné změny ve sněhovém profilu
  • aktuální sesuvy případných lavin a jejich rozbor
  • předpověď počasí: vítr, sněžení, teplota, …
• komunikace i s kolegy na Polské straně Krkonoš
  není možné sestavit kvalitní lavinovou předpověď bez těchto informací

2. měření sněhového profilu, testy stability

Kdy a kde měříme sníh?

• Kdy:
  Toto měření se provádí pravidelně nebo podle aktuální situace na předem vytipovaných místech. Pro běžnou situaci nám stačí 1 měření za týden, v případě výrazných změn se tato měření provádějí častěji.
• Kde:
  To, že se snažíme tato měření provádět na námi vytipovaných místech také souvisí s určitým historickým kontextem (v Krkonoších se jedná o bývalou meteorologickou stanici u Luční boudy a nově v oblasti Kotle, v Jeseníkách je to okolí Ovčárny – Velký kotel).

Co nám může takový průřez sněhovou vrstvou prozradit?

• Výška sněhové pokrývky:
  Takže v první řadě nám dá informaci o tom kolik sněhu v místě našeho "zkoumání" vůbec leží. Na místech, kde běžně měříme, jdeme vždy až na dno (bohužel někdy i přes tři metry!!!).
• Základní vrstvy sněhového profilu:
  V první řadě se snažíme rozlišit jednotlivé vrstvy sněhového profilu podle tvrdosti! TATO INFORMACE MÁ PRO NÁS CENU ZLATA. Už z této informace jsme schopni vyčíst stabilitu či spíše případnou nestabilitu sněhového profilu. Především nám tato informace prozradí, ve kterém místě profilu můžeme očekávat problém. Snažíme se hledat a prověřovat případné nestabilní a rizikové vrstvy.
• Druhy a teploty sněhu, přeměna sněhových krystalů:
  Druhy sněhu bereme jako další doplňující informaci. Z tohoto rozboru spolu s průběžnou teplotou sněhového profilu jsme schopni určit předchozí a někdy i budoucí vývoj změn ve sněhovém profilu a přeměny sněhových krystalů, případné i další rizikové faktory.
• Kladivová sonda
  Jako hlavní měřítko "lavinnosti" se spíš jeví soudržnost mezi jednotlivými krystaly a následně pak až soudržnost mezi jednotlivými vrstvami.
  Soudržnost mezi jednotlivými krystaly můžeme nazývat také tvrdostí. Ta už se měřit dá. Buď ručně, orientačně, nebo přesněji Kladivovou sondou. Tou se vlastně měří odpor sněhového profilu vůči určitým způsobem vtloukané sondě. V zájmu jejich zjištění je především místo či oblast profilu s výraznými změnami hodnot odporu. Tyto výsledky s porovnáním rozboru druhů sněhu a ručního měření tvrdosti profilu, pro ně slouží jako jedno ze základních hledisek posuzování stability sněhových vrstev.

Testy stability

A na závěr můžeme naše poznatky ještě navíc ověřit. Můžeme udělat ještě tzv. testy stability – nejlépe tzv. Klouzavý blok!

Závěrečný rozbor

Po získání těchto dat jsme zase o kousek dál v našem rozhodování o bezpečnosti či nebezpečnosti lavinových svahů. Snažíme se tyto údaje objektivně vyhodnotit a využít v dalším pozorování.

Sněhový profil

Internet

Díky internetu budete mít i vy možnost sledovat vývoj změn v námi sledovaných sněhových profilech. Budeme zde zveřejňovat naše měření a to včetně jakéhosi návodu, co se z nich dá vyčíst.

3. určení stupně lavinového nebezpečí

Naše konečné rozhodnutí o stupni lavinového nebezpečí vychází z této tabulky. Mezi odborníky je známa jako Bayern Matrix a slouží právě k určení stupně lavinového nebezpečí. Byla vytvořena proto, aby tyto stupně byly vyhlašovány všude podle stejných kritérií a lidé tak mohli očekávat ať už někde ve Švýcarsku, Rumunsku, Norsku nebo i v Krkonoších či Jeseníkách obdobné podmínky a mohli tak lépe využívat tento základní výstražný systém. Tato srovnávací tabulka používá pouze tři základní kritéria:

• rozsah nebezpečných míst (popisuje rozsah a rozmístění nebezpečných úseků, tedy míst, kde můžeme lavinu sami uvolnit)
• dodatečné zatížení potřebné k uvolnění laviny (popisuje vlastně "křehkost" svahů a dokresluje nám tak celkový obraz o situaci)
• možnost uvolnění samovolných lavin (popisuje další důležitou informaci a tou je dosah případných samovolných lavin v rámci údolí a tím nám pomáhá určit naši případnou bezpečnou trasu)

Tyto parametry byly zvoleny právě proto, že v konečném důsledku popisují právě ty nejzákladnější informace, které by vás měli při vstupu do ohrožených míst asi nejvíce zajímat.

Porovnáním těchto tří měřítek dojdeme k celkem slušné představě, jak to vlastně s tím lavinovým nebezpečím v terénu aktuálně vypadá a o tom by stupeň lavinového nebezpečí měl především být. My se vám navíc v Lavinové předpovědi budeme snažit přiblížit právě i tyto kritéria, které nás dovedly k našemu rozhodnutí. A to hlavně z toho důvodu, jak je patrné z tabulky, že není "trojka" jako "trojka"!!!

4. preventivní opatření

Měření sněhu a pozorování lavinové situace je první krok, krok "A". Na něj úzce navazuje krok "B" – preventivní opatření:

• jako základ je zcela jasné a přehledné výstražné označení lavinově nebezpečných úseků přímo v terénu po celou zimní sezónu s číslem info telefonů
• v případě 4. a 5. stupně lavinového nebezpečí navíc doplněné o "stopku", ceduli výrazně nedoporučující vstup
• tvorba lavinové předpovědi, věříme že bude dostatečná a přitom přehledná
• další doplňující informace
• naše preventivní připravenost na případná lavinová neštěstí
• neustálá příprava a výcvik lavinových psů

biber hapi elektronik sigara fx15 isvec surubu lida