ÚVOD

• NEBEZPEČÍ LAVIN = NEBEZPEČÍ SMRTI
• 52% ZE ZASYPANÝCH V LAVINĚ JE VYTAŽENO MRTVÝCH
• 95% Z LAVIN, KDY BYL NĚKDO ZASYPÁN, SI UVOLNILI SAMOTNÍ LYŽAŘI
• DESKOVÉ LAVINY SE ŠPATNĚ PŘEDVÍDAJÍ
• LYŽOVÁNÍ MIMO KONTROLOVANÉ OBLASTI = OPUŠTĚNÍ BEZPEČNÉHO PROSTORU

Deset zlatých pravidel (pro pohyb ve volném terénu)

1. NIKDY SE DO VOLNÉHO TERÉNU NEVYDÁVEJTE SAMI.
2. UZPŮSOBTE TÚRU PŘEDPOVĚDI POČASÍ A LAVINOVÉMU NEBEZPEČÍ a informujte se u spolehlivé osoby na vámi zamýšlenou oblast či trasu.
3. Nikdy NEZAPOMEŇTE LAVINOVÝ VYHLEDÁVAČ STEJNĚ JAKO LAVINOVOU LOPATU, SONDU A MOBILNÍ TELEFON (KAŽDÝ MUSÍ MÍT CELÝ KOMPLET). Tam, kde je sníh velmi hluboký, používejte když tak LYŽAŘSKÉ BRZDIČKY A NE BEZPEČNOSTNÍ ŘEMÍNKY. A NEPOUŽÍVEJTE ŘEMÍNKY NA HŮLKÁCH.
4. Vyhněte se místům s hlubokým sněhem alespoň TŘI NEJBLIŽŠÍ DNY po velkém sněžení.
5. Nelyžujte mimo sjezdovky a v hlubokém sněhu bez dobře NACVIČENÉ ZÁCHRANY, včetně PRVNÍ POMOCI a bez schopnosti správného použití LAVINOVÝCH ZÁCHRANNÝCH POMŮCEK.
6. Používejte AIRBAG, ale nevkládejte do něj příliš velkou naději, mohlo by to vést k podcenění rizik.
7. Udržujte BEZPEČNOU VZDÁLENOST mezi vámi a vašimi kamarády jak během výstupu, tak i během sjezdu, aby se případné riziko v kritických momentech omezilo pouze na jedinou osobu v danou chvíli.
8. Vyhněte se MÍSTŮM S NAVÁTÝM HLUBOKÝM SNĚHEM (TZV. POLŠTÁŘŮM) NA ZÁVĚTRNÝCH SVAZÍCH.
9. Používejte STEJNOU TRASU PRO SJEZD JAKOU JSTE POUŽILI PRO VÝSTUP, tak totiž budete znát lépe stav sněhové pokrývky a terén.
10. V PŘÍPADĚ POCHYB ČI DOKONCE ZLÉ PŘEDTUCHY = VŽDY ŘEKNĚTE NE!!!

CO TO JE LAVINA

Lavina - náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze delší než 50 m a minimálním objemu 1 000 m³.

Pokud vám to zní příliš vědecky, tak si pod tím můžete představit právě takový sesuv sněhu, který už ohrožuje lidský život (je to jen číselně popsáno). Sesuvy menších rozměrů označujeme jako sněhové splazy.

JAK VZNIKÁ LAVINA

PŮSOBENÍ GRAVITAČNÍ SÍLY NA SNĚHOVOU POKRÝVKU NA SVAHU +
1. zvýšené dodatečné zatížení (například působení lyžaře, pád převěje, …)
a/nebo
2. pokles pevnosti samotného profilu (či některé z jeho mezivrstev)
může způsobit zborcení komplikované silové rovnováhy svahu (tedy buď tzv. uměle vyvolané nebo samovolné)!!!

ZÁKLADNÍ POPIS LAVINY

PÁSMO ODTRHU

Místo, kde právě vy můžete lavinu uvolnit a můžete s ní být strženi kamsi dolů.

TRANSPORTNÍ PÁSMO

Tak právě tady můžete být lavinou smeteni celkem velkou silou aniž by jste ji uvolnili.

PÁSMO NÁNOSU

No a tady můžete zůstat neprodyšně zasypáni i pod celkem velkými nánosy sněhu.

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ

Tabulku s podrobným rozdělením včetně dalších detailů si můžete stáhnout ve formátu PDF. Tady bychom se zastavili jen u základního rozdělení, které může mít pro nás zásadní význam (třeba kvůli lavinové předpovědi) …

Další dělení podle:

• Podle tvaru dráhy plošná × žlabová
• Podle formy odtrhu s čárovým odtrhem (desková) × s bodovým odtrhem
• Podle skluzného horizontu povrchová × základová
• Podle vlhkosti sněhu v pásmu odtrhu suchý sníh × mokrý sníh (velmi zákeřná situace)
• Podle příčiny vzniku samovolná × uměle vyvolaná

Poznámka:

Předem ale chceme upozornit, že stejně jako kdekoliv jinde v přírodě není nikdy nic čistě černé ani bílé, tak i zde se většinou jedná o kombinaci více možností.

KDY VZRŮSTÁ NEBEZPEČÍ LAVIN

1. Nový sníh kombinovaný s větrem!!!
2. Masivní oteplení!!!
3. Nesoudržná vrstva vzniklá vlivem dlouhodobých nízkých teplot uvnitř sněhového profilu!!!

Ve všech těchto případech by se dala dohledat nestabilní vrstva (vrstvička):

1. vrstvička nového sněhu na původním podkladu, která nebyla (a nebo znatelně méně) pěchována větrem v porovnání s vrstvami nad ní. Je nutná dostatečně dlouhá doba na alespoň jakousi stabilizaci. (Jih » alespoň 3 dny za dobrých podmínek, sever (anebo stín, chlad) » až týden!!!)
2. podmáčení vrstvička nebo přímo vrstva ležící buď přímo na zemi nebo na ztvrdlé vrstvě v rámci sněhového profilu (například ledové lamely, …)
3. vznik nových druhů krystalů uvnitř sněhového profilu!!! (teplota pod -10 C po dobu okolo 1 týdne a více, dá se očekávat spíše ve stinných místech…

Speciálně pozor na:

• První sluneční den po periodě sněžení je obzvlášť nebezpečný!!!
• Velmi nebezpečné je i větrné počasí i když nesněží!!!
• Pozor i na stinné strany žlabů, které nevedou přímo na sever či severovýchod!!!

13 FATÁLNÍCH OMYLŮ O LAVINÁCH (podle Wernera Muntera)

1. Laviny se uvolňují někde vysoko nahoře samy od sebe a nás zasypou, protože jsme se naneštěstí v místě sesuvu zdržovali ! (podobně jako při pádu kamení)

   Stane se TO jen velmi zřídka, že člověk, pohybující se ve volném terénu, je zasažen samovolnou (spontánní) lavinou. Takové laviny se uvolňují sice už za značného ale hlavně a především za vysokého a velmi vysokého stupně lavinového nebezpečí - tedy za stupně 3 ale především při stupních 4 a 5. To znamená, že takovým lavinám je možné se vyhnout. Za takových podmínek prostě zůstaňte doma! Ve většině případů (95%) jsou však lavinové sesuvy nikoli samovolné, nýbrž vyprovokované člověkem. V tomto případě je "úspěšnost trefy" samozřejmě nepoměrně vyšší!

2. Za velkého mrazu žádné laviny nepadají!

   Deskové laviny Z čerstvého prachového či větrem utemovaného sněhu mohou být uvolněny i za nejnižších teplot! Velký mráz je příčinou tvorby tzv. plovoucích forem sněhových krystalů. Mráz takto konzervuje lavinové nebezpečí na dlouhou dobu, protože napětí ve sněhové vrstvě nemůže být odbouráno. Desky, které jsou od sebe odděleny takto nesoudržnou (nepružnou) vrstvou si nemohou navzájem plynule předávat vzniklé napětí. A tak to jedna z nich nevydrží … (70% všech lavin padá na severu!) V takovém případě může lavinové nebezpečí snížit jen pomalé oteplení, které tak svým působením může snížit napětí jednotlivých sněhových vrstev.

   Měkké, suché desky (nejčastější forma "lyžařské" laviny) mohou být uvolněny i při nejnižších teplotách!

3. Při tenké sněhové pokrývce to není nebezpečné!

   Tenhle omyl má své kořeny zřejmě v nerozlišování nového a starého sněhu. Nový sníh prakticky vždy představuje lavinové nebezpečí. (Ovšem masivní sněhové srážky stabilizují svým způsobem sněhovou vrstvu svou velkou tíhou - tlustá vrstva starého sněhu je zpravidla stabilnější než tenká.) Je známé, že za chladných zim chudých na sníh padá více lavin než za mírných zim hojných na sníh. Tenká sněhová vrstva s vyčnívající trávou či kameny dává falešný pocit jistoty. Samozřejmě nejsou všechny svahy se slabou sněhovou vrstvou nebezpečné, nicméně malá tloušťka sněhu nic nevypovídá o stabilitě svahu.

4. Les chrání před lavinami, pod pásmem lesa nehrozí žádné nebezpečí!

   Hustý les může ochránit osady či budovy před velkými lavinami, ale ne lyžaře před prachovými či měkkými deskovými lavinami. Les poskytuje podobný pocit bezpečí jako tenká sněhová vrstva. Ochranná funkce lesa spočívá hlavně v tom, že část sněhu zůstane v korunách stromů a za oteplení odpadává k zemi. Mimo jiné jímání tepla u stromů je vyšší než u sněhu (všimli jste si výrazného rozdílu v kvalitě sněhu v ten samý okamžik v lese a mimo něj?) Odtrhy lavin jsou v takovém terénu velmi řídké a nedosahují velkých rozměrů. Přesto jsou tyto laviny už pro lyžaře nebezpečné. Bezpečný je pouze hustý smrkový les s větvemi až dolů. Jakmile je les řidší a dá se projet na lyžích, je po ochraně! Stačí jenom jednou vidět, jak se lavina prašanu bez potíží valí lesem. Mimochodem, keře a malé stromky ke vzniku lavin spíše přispívají!

5. Stopy po lyžařích a po zvířatech jsou bezpečné!

   I toto tvrzení je pochybné. Nebezpečný svah se nemusí utrhnout hned s prvním lyžařem (jsou známy případy, kdy lavinu způsobil až desátý lyžař). Často také není jasné, za jakých podmínek byla stopa vyjeta. Zejména na jaře můžou být svahy dopoledne perfektně sjízdné a za pár hodin DÍKY oteplení životu nebezpečné. Jednotlivé stopy nezaručují stabilitu svahu! Něco jiného je spousta stop po celém svahu, kde není vidět žádné nedotčené místo. Časté a pravidelné sjezdy jednotlivých svahů stabilizují sněhovou vrstvu. Ale už kousek mimo vyježděný úsek může číhat nebezpečí!

   Ještě nespolehlivější jsou stopy zvířat. Nehledě na to, že jejich stopy nedokážeme na lyžích přesně kopírovat - kamzíci váží zhruba polovinu váhy člověka a zatěžují svah úplně jinak než člověk na lyžích.

6. Nerovnosti terénu stabilizují sněhovou vrstvu!

   Toto může platit maximálně pro sníh padající na holý povrch, pak se uplatňují nerovnosti, jako malé stupně apod. Typická lyžařská či horolezecká lavina je ovšem lavina z horních vrstev sněhu, jenž klouže po vrstvách ležících pod ní. Dokonce skalní bloky vyčnívající ze sněhu nebrání tvoření lavin, právě naopak. Ty naopak mohou rozdělit svah na menší úseky, které už můžeme mnohem snáze díky našemu působení uvolnit!!! Jen a jen pouze některé skalní útvary nás mohou chránit, to jsou především takové, které tvoří jakýsi mantinel, ochranný val. Tvrdit, že skály (a to jakkoliv veliké) stabilizují sněhovou pokrývku je hrubá chyba!!!

7. Na tomhle malém svahu se nemůže přece tolik stát!

   Objem a váha sněhu jsou většinou velmi podceňovány. Taková sněhu, 20 až 40 tun! Myslím, že není třeba dalšího komentáře.

8. Za dva tři dny si nový sníh sedne a svahy TAK jsou stabilnější!

   Vrstva nového sněhu se může natolik usadit, že už nepadají spontánní laviny. Ovšem pokud nedojde k dobrému propojení nového sněhu se starým podložním, trvá nadále nebezpečí deskových lavin!

9. Deskové laviny jsou "tvrdé" a svah zní při průstupu dutě !

   Tento omyl pochází z nepřesného názvu "desková lavina", který svádí k představě čehosi vždy tvrdého. Avšak "měkké" deskové laviny prachového sněhu jsou zejména pro lyžaře nastražené pasti. Je ovšem třeba rozlišovat krupicový nebo sypající se prachový sníh a sníh nafoukaný a upěchovaný do desek. Zatímco v sypkém prašanu dochází pouze k neškodným sesuvům, větrem upěchovaný prašan může způsobit obávané deskové odtrhy už při minimálním zatížení. O typu sněhu se můžeme přesvědčit vyseknutím bloku - upěchovaný sníh se na lopatě při lehkém potřesení nerozpadne.

10. Je-li slyšet za průstupu svahem "vuumm", znamená to, že sníh si sedá a svah je stabilní!

    Často je možné se v zimě, při jízdě nebo při chůzi strmým zasněženým svahem setkat s podivným "praskáním" a zvuky typu temného duňění. Příroda nás nemůže lépe varovat před lavinovým nebezpečím!!! většinou je právě tento zvuk to poslední, co si stihnete ještě uvědomit …

11. Z tohohle svahu ještě nikdy žádná lavina nespadla!

    Neexistují žádné lavinově absolutně bezpečné svahy. Všechny svahy od sklonu 30° pokládejte za lavinézní! (V Cascade Range mountain v roce 1965 spadla mokrá lavina na svahu o sklonu 12 !!!) Za neobvyklých podmínek je třeba počítat s lavinami na neobvyklých místech (8. března 1991 přišlo v lavině sedm školáků o život v průsmyku Gross St. Bernard. Co jen lidé pamatují, nikdy se tam nic nestalo…).

    Samozřejmě jsou svahy, kde je možné pozorovat laviny častěji než jinde. Takové svahy se nazývají extrémní ve smyslu profilu, strmosti, expozice a polohy hřebene atd. V této souvislosti připomínám ještě další omyl - "na tomhle svahu se v roce X stalo lavinové neštěstí, proto je to jednoznačně nebezpečný lavinézní svah". Ani extrémní svahy nejsou lavinézní po celou zimu. Proto platí, že je třeba rozpoznávat lavinové podmínky a za těchto dnů se vyvarovat určitých svahů, i když za jiných podmínek mohou být tyto svahy naprosto neškodné a jízda po nich může být fantastická …

12. Laviny padají jen za špatného počasí, dnes je pěkně, tak se nemůže nic stát!

    Že konec sněžení znamená konec lavinového nebezpečí, je blud, který NÁS stojí každoročně spoustu lidských životů. Samozřejmě se tvoří laviny v průběhu intenzivního sněžení a skutečně se uvolňují katastrofické laviny spontánně v průběhu srážek, často za vichřice a mlhy a často v noci. Potom však zbývají "nalíčené pasti", které ke svému uvolnění potřebují kolikrát jen malou zátěž. Tyto pasti je možné přirovnat k časovaným bombám, které tikají ještě dny či týdny po vylepšení počasí. Jako úplně nejnebezpečnější je pak první hezký den po vydatném sněžení.

    Takový den je ideální na cokoli kromě túry. Vysněžené "panenské" svahy jsou vlastně nachystané lavinové pasti!!!

    Dalším stěžejním faktorem, podílejícím se na lavinovém nebezpečí je jakákoliv náhlá a masivní změna! Oteplení, tání, déšť, fén, ale i mráz), které podstatně sníží pevnost i již poměrně stabilní sněhové vrstvy.

13. Zabodnutím lyžařské hole do sněhu se zjistí kvalita sněhu a stabilita svahu!

    Tento životu nebezpečný omyl je naneštěstí stále hodně rozšířený, a to i v moderních příručkách a článcích v časopisech. Kromě toho takovou zkoušku zpravidla uděláme ráno před chatou, takže získáme jen jakousi představu o kvalitě jakési horizontální sněhové vrstvy. Sněhové podmínky o kus dál jsou samozřejmě o něčem jiném!

A JEDNA ČESKÁ LIBŮSTKA:

POŘÁDNĚ SE NABALÍM, KOLEM PUSY SI DÁM ŠÁTEK A JSEM V BEZPEČÍ!
Lavina díky své energii dokáže vykácet les, vytrhnout ze svahu obrovské skalní bloky, pobořit domy, dokáže živým tvorům utrhat končetiny, přetrhnout je v půli, ty slabší vám strhnou z nohou pevně zavázané skelety ... Myslíte, že šátkem přes pusu se tomu všemu ubráníte?

"KDO SE VYDÁ DO LAVINOVÉHO NEBEZPEČÍ, JE BUĎ TROUBA (BLBEC) NEBO SEBEVRAH!" - COLIN FRASER